Jak provádět jarní aerifikaci?
Zátěž není ani tak problém pro samotný trávník, ale spíše pro půdní profil. Pokud je půda hodně vlhká, mokrá, trávník čvachtá, je vždy lepší na něj chodit co nejméně. Tím nedojde ke zbytečnému zhutnění vrstvy, ve které mají růst kořeny.
Aerifikaci je proto dobré dělat pouze v případě, pokud je trávník tak hustý, že travní drn unese člověka a stroj nevyjíždí koleje do půdy. Nebo když je trávník už dostatečně suchý a povrch se nelepí. V těchto případech je na jaře lepší dělat aerifikaci šetrně pouze plnými hroty nebo rycími vidlemi, případně aerifikačními botami. Tím dojde k narušení horní utužené vrstvy a ke zlepšení vsakování vody a živin ke kořenům. Touto metodou se však nevytáhnou půdní špunty, které vznikají při aerifikaci dutými hroty. Především se ale zlepší přístup vzduchu do kořenové vrstvy.
Slovníček pojmů - aerifikace
- Aerifikace plnými hroty – provádí se většinou vidlemi nebo aerifikačními botami, ale i strojně, a vznikají po ní v trávníku díry. Půda je nicméně vytlačována do stran a dochází tak k částečnému zhutnění půdy v oblasti vzniklých děr.
- Aerifikace dutými hroty – provádí se buďto jednoduchými aerifikačními vidlemi (ty jsou vhodné pro menší, intenzivně namáhané plochy kolem teras, bazénů, chodníků) nebo strojním aerifikátorem. Aerifikátor je těžký a relativně nákladný stroj, který je nejlepší si zapůjčit od zahradnických nebo trávníkářských firem. Strojní aerifikaci stačí provádět přibližně jednou za rok až dva.
Kdy přichází čas na jarní aerifikaci?
Přesná doba, kdy udělat na jaře aerifikaci nelze určit, vždy je potřeba vzít v potaz aktuální podmínky. A podmínky mohou být i v rámci jedné zahrady různé. Na jižní straně bude trávník připravený a suchý a na severní třeba ještě bude v chladném stínu a příliš nízkými teplotami.
Tento mechanický zásah je proto vhodné nechat až na začátek skutečného vegetačního období, což je v době kdy teplota půdy stabilně dosahuje nad 10°C a jarní hnojivo už působí a trávník se intenzivně zelená.
Po aerifikaci nezapomeňte zapískovat
Po aerifikaci je vhodné trávník zapískovat křemičitým pískem v množství přibližně 1000 kg na 100 m2. Ideální je použít písek o frakci (hrubosti) 0,2 - 2 mm. Díky propískování půdního profilu se zlepší přístup vzduchu a živin ke kořenům, omezí se růst mechů a jiných plevelů. Půdnímu životu výrazně prospěje i půdní vylepšovač Biovin, který svým biologickými schopnostmi působí i jako prevence proti chorobám. Tady stačí aplikovat jeden pytel Biovinu (20 kg) na 200 m2.
Jaké zvolit pořadí při současné vertikutaci a aerifikaci?
Pokud se chystáte udělat zároveň i vertikutaci, tak je dobré trávník nejprve zvertikutovat, pak vyčesat a až na konec udělat aerifikaci. Pokud budete aerifikaci dělat plnými hroty, je šikovnější rozhodit písek na trávník před aerifikací, abyste ho zašlapávali a zapichovali do půdy už při samotné aerifikaci. Písek se dá rozházet lopatou a obrácenou stranou hrábí rozprostřít po trávníku. Pohodlnější a rychlejší je však využít pro zapravování písku výměnnou kazetu - rotační kartáč na sekačce Swardman.
POZOR: Při aerifikaci dutými hroty je postup opačný. Písek do vzniklých děr je nutno aplikovat až na konec po samotné aerifikaci a odklizení špuntů.
Vyrovnání terénních nerovností na trávníku
Válcování trávníku obecně není nutné. Nicméně po zimě může být trávník hrbolatý a zvlněný. Pokud používáte vřetenovou sekačku s válci, tak se plocha postupně urovná při samotném sekání. Pokud máte rotační sekačku s kolečky, tak trávník nevyrovnáte a bude se vám špatně sekat. V tomto případě použijte lehký zahradní válec a šetrně trávník zválcujte. Pokud tedy na válcování dojde, udělejte ho ještě před aerifikací a vertikutací.